BMI index

Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI (z anglického body mass index), je číslo používané jako indikátor podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity, umožňující statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou. Index se spočítá vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky:

Číselné hodnoty BMI

V populaci se objevují hodnoty indexu v rozmezí od přibližně 15 (závažná podvýživa) až přes 40 (morbidní obezita). Přesné hranice mezi jednotlivými kategoriemi (závažná podvýživa, podvýživa, optimální váha atd.) se mezi různými odborníky liší, ale všeobecně je BMI pod 18,5 považováno za podváhu, která může být příznakem nějaké poruchy stravování či jiného zdravotního problému, zatímco BMI nad 25 se považuje za nadváhu a nad 30 za příznak obezity. Tyto hranice platí pro dospělé starší 20 let.

Běžně se používají následující hranice:
Kategorie Rozsah BMI – kg/m2 Základní BMI Hmotnost osoby vysoké 180 cm
těžká podvýživa ≤ 16,5 méně než 0,6 méně než 53,5 kg
podváha 16,5 – 18,5 0,6 – 0,74 od 53,5 do 60 kg
ideální váha 18,5 – 25 0,74 – 1 od 60 do 81 kg
nadváha 25 – 30 1 – 1,2 od 81 do 97 kg
mírná obezita 30 – 35 1,2 – 1,4 od 97 do 113 kg
střední obezita 35 – 40 1,4 – 1,6 od 113 do 130 kg
morbidní obezita > 40 nad 1,6 nad 130 kg

BMI je pouhým statistickým nástrojem, u konkrétních osob se může klinický stav lišit od významu naměřené hodnoty BMI. Např. kulturista může mít hodnotu BMI nad 30 a přesto nebýt obézní, protože vysoká hodnota indexu je u něj dána velkým množstvím svalové hmoty. Naopak starší lidé s malým množstvím svalstva mohou být ze zdravotního hlediska obézní, přestože jejich BMI je řadí do kategorie ideální váhy.
Hranice hodnot BMI se také liší pro různé rasy. Např. Asiaté používají o něco nižší hranice, za obézní se tam považují již lidé s BMI nad 27,5, jako ideální se stanoví BMI v rozmezí 18,5–23.

 

Zdroj: WIKIPEDIE